Ještě než se nám narodily děti, když byla manželka Jana těhotná, povídal jsem si s kamarádem, v tu dobu už zkušeným otcem, o tom co mne čeká. Popisoval mi, jak se okamžikem narození všechno změní, přeskupí se hodnoty a priority v životě. Samozřejmě, že to jsem očekával. Pak mi kamarád vyprávěl, jak se mu stávalo, že se v noci zničehonic probral a musel vstát a jít si poslechnout, jestli jeho prcek dýchá. Jen tak, bez jediného důvodu. Trošku jsem se té pošetilosti musel usmát.
Manželka porodila, všechno bylo dobré a já byl spokojený otec. První noc jsem šel několikrát poslouchat, jestli naše miminko dýchá. Prostě mě ta myšlenka zničehonic probudila. Smějte se mi, jak chcete. Manželka ani já nekonzumujeme žádné drogy, alkohol jen málokdy a minimálně (kdeže divoké akce na vysoké škole jsou! :-)) Bylo mi jedno, že tedy podle všech předpokladů by se syndrom náhlého úmrtí neměl naší rodiny týkat. Strach jsem měl. Když nám pak v nemocnici půjčili “dýchací destičky”, nejdřív jsem si prověřil, že fungují a nechal jsem je doma rozhoukat. Pak jsem už spal mnohem lépe. Tedy pokud se náš prcek nedožadoval noční pozoronosti po svém :-)
Kdo je Petr Horký
Narodil se 4. února 1973 v Brně.
Režisér dokumentarista, moderátor, cestovatel, producent.
V devadesátých letech pracoval jako moderátor pořadů České televize, například soutěže Pyramida, ranního Studia 6 nebo country magazínu Aport.
Horolezectví a cestování ho přitahovaly odmalička, inspirovaly ho osudy Thora Heyerdahla nebo Reinholda Messnera. Procestoval přes osmdesát zemí světa. V dubnu 2008 dokonce stanul spolu s polárníkem Miroslavem Jakešem na mrazivém severním pólu.
Petr Horký má na kontě několik knih, zatím poslední nazvaná Cestospisy vyšla loni před Vánoci, a sedmdesát autorských dokumentárních filmů. V září měl premiéru úspěšný celovečerní životopisný dokument Století Miroslava Zikmunda.
Horkého manželka Jana pochází ze Zlína. Mají spolu dvě dcery.
Nějak rychle mi utekl kus života mezi 35 a 40-ti lety. Najednou jsem pocítila nutkavou potřebu být matkou a dát svému životu jiný rozměr a jiný smysl. Po trochu složitějším začátku se mi podařilo přirozeně otěhotnět. Nemá asi smysl zmiňovat, jaké pocity jsem potom zažívala. Štěstí, radost, strach, emoce, pláč, smích……směs všeho možného, co může 41 letá těhotná žena prožívat. Začala jsem se strašně na miminko těšit a už jsem byla někdo úplně jiný. I přes svůj vyšší věk…
Před 5 lety se nám narodila holčička a o 2,5 roku později také vysněný chlapeček. Jako zdravotník vím, jaká zdravotní rizika mohou u malých dětí i v kojeneckém věku nastat, a proto jsem neváhala se zakoupením Babysense II monitoru dechu pro obě děti. Klidněji se mi totiž spalo, když jsem věděla, že jejich dýchání a tím pádem i životy, hlídá v noci někdo nebo spíš něco čilejšího, než jsem bývala tou dobou já…
To, že Babysense funguje, se mi potvrdilo několikrát, naštěstí vždy jen…
Ještě než se nám narodily děti, když byla manželka Jana těhotná, povídal jsem si s kamarádem, v tu dobu už zkušeným otcem, o tom co mne čeká. Popisoval mi, jak se okamžikem narození všechno změní, přeskupí se hodnoty a priority v životě. Samozřejmě, že to jsem očekával. Pak mi kamarád vyprávěl, jak se mu stávalo, že se v noci zničehonic probral a musel vstát a jít si poslechnout, jestli jeho prcek dýchá. Jen tak, bez jediného důvodu. Trošku jsem se té pošetilosti musel…